Lidský zrak je ve skutečnosti jiný, než se většina lidí domívá. Původní data, které vytváří naše oči jsou velmi odlišná od toho, jak nám je poté mozek interpretuje a tedy jak si myslíme, že vidíme. Obrázek níže vizualizuje „čistá data“ odproštěná od „postprodukční“ úpravy naším mozkem.
Na obrázku si lze povšimnout několika výrazných nedokonalostí:
- Obraz je zrcadlově otočený horizontálně i vertikálně. Každé dítě po narození vidí takto, ale časem se mozek naučí obraz obrátit. Tento efekt může také velmi vzácně nastat po požití disociativních halucinogenů.
- Obraz je vyjádřen pro každé oko samostatně - pouze mozek ho spojuje do jednoho obrazu.
- Obraz je ostrý jen v malé části uprostřed a směrem ke stranám se rozostřuje.
- Obraz je nejvíce barevný v malé části uprostřed a směrem ke stranám ztrácí saturaci. Je to způsobeno vysokým počtem čípků ve středu oka, který se směrem od středu rapidně snižuje. V každém oku je jedna černá tečka - takzvaný slepý bod (odborně scotoma). V této části oka se nenacházejí žádné čípky ani tyčinky, protože je zde umístěný oční nerv. Mozek tyto slepá místa běžně vyplňuje informacemi z druhého oka.
- Přímé linie jsou lehce deformovány do oblouků jakoby efektem rybího oka nebo širokoúhlým objektivem fotoaparátu. Mozek se snaží tyto linie narovnat, ale jedná se o pouhou iluzi.
- V zorném poli je viditelný i nos, který mozek běžně filtruje.
Při své klauzurní práci z druhého ročníku oboru multimediální tvorby z předmětu animace na Odborné škole obchodu, užitého umění a designu jsem vytvořil video simulující různé zajímavé oční poruchy: